Poprvé v životě v Salvadoru...

Přijeli jsme z Guatemaly.

6.12.2012 San Salvador, Salvador
Ráno vyjíždíme v půl deváté, protože nevíme, jak dlouho nám zabere přechod přes hranice. Máme to 105 km, takže za hodinu jsme tam. Na guatemalské straně je opět všechno bez problémů a rychle odhlásíme motorku. Imigrační v Salvadoru nám razítko do pasu nedává, prý není potřeba, když jedeme z Guatemaly a další razítko dá prý až Kostarika. Přirovnali to k Evropské unii, jen zapomněli, že tam se dá projet úplně hladce. Razítko sice nedali, ale předatlovali si celý pas do PC. V Guatemale si normálně projeli pas čtečkou a bylo. Pak přišla na řadu motorka. Nikdo tady nemluví anglicky a z toho, co drmolí španělsky chlap za přepážkou, tentokrát nerozumíme ani slovo. Najednou se někde vyloupne jeden místňák mluvící plynně anglicky. Hrozně ochotně pomáhá, překládá, radí atd., ale ukáže se, že je to místní pohraniční vychcánek, který tahá z cestovatelů peníze. Zase musíme udělat kopie pasu, českého řidičáku a techničáku a guatemalského povolení k dočasnému dovozu. Pak s námi jde jeden úředník, na motorce zkontroluje SPZ, VIN apod. a vyplní další papír ohledně kubatury, roku výroby, váhy….Tyhle všechny papíry pak dostane další ouřada, co s ním sedí u jednoho stolu a ten je předatluje do počítače. Po dvou hodinách od nich dostaneme poslední papír s razítkem a můžeme vyrazit. Už jsme mysleli, že to je všechno, ale byla tam ještě jedna bouda. Tam po nás naštěstí chtěli už jen 5 USD za vstup do země nebo co to bylo a jsme v Salvadoru. Mají tady už pár let jako oficiální měnu americký dolar a ceny jsou docela zajímavý. V občerstvení za hranicemi platíme za Colu, vodu a pytel chipsů jeden dolar. Hlavní město San Salvador je dost podobné těm, co už jsme viděli. Na jedné straně nákupní střediska, čtvrti a hotely jako v Evropě, na druhé straně chudinské čtvrti a baráky zdobené ostnatým drátem a mřížemi až do 2. patra. Večer jdeme do města a Nadžúha jde po silnici, těsně pod obrubníkem. Najednou vidím, že se na ní řítí autobus. Myslím že jsem ji strhnul na stranu zlomek vteřiny než by ji nabral. Vůbec nechápala co se děje, když jsem ji drapnul pod krkem za bundu a odhodil bokem. V té rychlosti co jel ten autobusáckej kretén by to byl zcela jistě její konec. Docela hnus.

Pokračujte s námi do Hondurasu.


Komentáře:

Road trip status

114% Complete

Ujeto: 11410 KM

Zbývá: 0 KM

© 2021 www.worldismine.com