Surinam je prý nejchudší země jižní Ameriky, ale nám se to nezdá...

Přijeli jsme z Francouzské Guyany.

11.10.2013 Paramaribo, Surinam
A jsme v Surinamu. 66té zemi, kterou jsme navštívili na naší cestě kolem světa na Harley Davidson. Cesta Francouzskou Guyanou byla nádherná. Perfektní asfalt, džungle okolo nás a sem tam malé město, které bylo vždy upravené a čisté, což jsem fakt nečekal. Hranice se Surinamem, to byla show. Nejdřív francouzský policajt zíral na náš pas a netušil, kde je ČR a jestli je vůbec v Evropské Unii. Začal hledat ve svém seznamu a naštěstí našel. Pak nám chtěl dát do pasu výstupní razítko, tak mu říkám, že není potřeba, že jsme z EU a vstupní jsme taky nedostali. Odpověď byla stručná a jasná: “Ty jsi Evropan a já jsem Francouz.” A razítko bylo v pasu. Měli jsme velké štěstí. Hranici mezi Francouzskou Guyanou a Surinamem je řeka a trajekt nejezdí, protože je v opravě. Pojede až za 14 dní! Před celnicí se motali černoušci, kteří nabízeli zoufalcům chtějícím na druhou stranu svoje služby a lodě. Pro nás a motorku prý za 100 EUR. Loď byla přerostlá kánoe a tam bych moto dávat nechtěl. Jiný černoušek měl naštěstí ponton a na tom už se dala motorka převést v pohodě. Problém byl, že surinamská celnice nefunguje, když nejezdí oficiální trajekt. Nějak to ten můj černoch vytelefonoval, ale musel jsem nejdříve pojistit moto v Surinamu a pak, že mě prý na celnici vezmou. Nechal jsem Nadžúhu v Guyaně a jel s jiným černochem do Surinamu. Prošel jsem přes pasovku a pak si mě vyzvednul další černoch. Vypadal přesně jako Marsellus Wallace z Pulp Fiction, i stejně mluvil. Odvezl mě do pojišťovny, kde jsem za 10 USD pojistil motorku a jedeme zpátky. Sedím v autě a ptám se Marcelluse, kolik za ten kilometr cesty chce. Sedí za volantem, auto už je zaparkovaný, čumí před sebe, vůbec se na mě nepodívá a přesně stejným hlasem jako v tom filmu povídá: “Dvacet”. Tak mu dám 20 USD. On se na mě zase ani nepodívá a řekne: “Ještě deset”. Tak říkám: “Teď si chtěl 20 a najednou 30 co se děje?” A Marsellus, že prý 20 EUR nebo 30 USD. OK. Hádka o peníze s ním neměla cenu. Byl moc velkej. Pak jsem se vrátil do Guyany, naložili jsme moto na ponton a ta motorová kánoe ho táhla na druhý břeh. Musel jsem zaplatit 100 EUR, nic jiného se nedalo dělat. Tentokrát ne proto, že by byl ten černoch velkej, ale proto, že byl jediný, kdo nás mohl převést. A to jsem věděl já i on. První dojmy ze Surinamu jsou perfektní. Lidé jsou příjemní (kromě těch týpků na hranici), všichni umí anglicky a usmívají se. Asfalt je kvalitní, domy okolo cesty vypadají perfektně a hlavní město Paramarimbo vypadá díky holandským kolonistům jako Amsterdam. Jsem úplně nadšení. Zase nás všichni strašili že Surinam je nebezpečná země plná zlodějů apod. Ani náhodou! Prý je v jižní Americe nejchudší, ale rozhodně tak nevypadá. Mám pocit, že oficiální informace o zemích, jsou ve skutečnosti úplne naopak. Uvidíme zítra, až to tu víc projdeme.

obrázek-6

12.10.2013 Paramaribo, Surinam
Dnes se nám nikam nechtělo a tak se válíme u bazénu. Celý den jsme se koupali, popíjeli pivko, dopisovali deník, web apod. Ačkoliv je tu úřední jazyk holandština, všichni mluví anglicky a to je úleva! Všechny státy světa by měli povinně zavést druhý úřední jazyk angličtinu a od první třídy učit děti ve školách jednu polovinu v národní řeči a druhou v angličtině. Za dvě generace by si celeý svět rozuměl. To by byla nádhera. To bych úplne záviděl budoucím cestovatelům, o kolik víc by se na svých cestách dozvěděli od místních obyvatel. Všechny průsery jsou z toho, že si lidi nerozumí a tohle by určitě pomohlo, to je jisté.

13.10.2013 Paramaribo, Surinam
Jedeme se rozhlédnout po městě, je neděle a nikde nikdo. Všude jsou domy po holandských kolonistech a vypadá to trochu jako Amsterdam. Většina domů je i udržovaných. Na nábřeží si dáváme u stánku pivo a točím místní černochy co tam posedávají, pijí pivo a koukají na box. Dva z nich za mnou přijdou a jsou dost nervózní z toho, že je filmuji. Že to prý narušuje jejich soukromí. Evidentně jsou napití a pivo jim resetovalo zbytky jejich mozku. Na večeři jdeme do čínské restaurace, která je ohromná, tak pro třista lidí. Jídlo bylo dobré a cenově skoro jako u nás.

1379879_681945765149210_894102406_n

14.10.2013 Paramaribo, Surinam
Vyřídili jsme si víza do Guyany na jejich ambasádě tady v Surinamu. Ještěže jsme nejeli rovnou na hranice…víza se tam totiž získat nedají. Zítra ráno vyrážíme do Guyany, kde zůstaneme dva tři dny a pak nás čeká cesta do Boa Vista v Brazílii, což je asi 600 km džunglí. Z toho je 200 km asfalt a zbytek offroad. Těch 400 km bude asi maso. Nevíme jestli bude benzín a kde spát a za jeden den to určitě neprojedeme. Tak jsme dnes koupili stan a karimatky a ješte asi koupíme kanystry na benzín a vodu, nějaké konzervy apod. Docela se těšíme na noc ve stanu v prostředku džungle. Hlavně doufám, že moto vydrží. Tam nám totiž asi nikdo nepomůže. No uvidíme! Už jsme tu na těch offroad cestách najezdili hodně, ale vždy před takovou cestou v sobě cítím respekt. Tak snad to zase dáme.

obrázek-5

Dál jedeme do Guyany.


Komentáře:

Road trip status

114% Complete

Ujeto: 11410 KM

Zbývá: 0 KM

© 2018 www.worldismine.com