Venezuela je země kontrastů...

Přijeli jsme z Guyany.

24.10. 2013 Boa Vista, Brasil
Dnes jsme dojeli do Boa Vista v Brazílii a zítra by jsme měli být ve Venezuele. Cesta dnes po krásném asfaltu ubíhala nádherně. Nebylo to daleko jen 120 km. Chceme tu totiž ještw nakoupit nějaké věci. (Externí hard disk na zálohování videa atd.) Brazílie je po Guyaně příjemně civilizovaná země. Dá se platit kartou, bělejší obyvatelé, asfalt, výběr jídla atd.. Byli jsme v Brazílii dva měsíce a byli jsme rádi, že jsme z ní vypadli. Teď jsme zase rádi, že jsme tu. Civilizace je civilizace. Ve Venezuele se platí Bolívarama a oficiální kurz je 6 Bol za 1 USD. Neoficiální je 30 Bol za 1 USD. To je síla. Za měnění peněz mimo banky tu je vězení, tak snad si to tu neprodloužíme. Jinak už se těším na jejich rum. Ten oni umí. Tak zítra Venezuela!

IMG_1959

25.10. 2013 Sao Francisko, národní park Canaima, Venezuela
Hranice s Venezuelou jdou překvapivě dobře. I když odhalili, že tu naše zelená karta nefunguje. Poslali nás do asi 10 km vzdáleného města vyřídit pojištění. Za 300 Kč je moto pojištěno na rok ve Venezuele. Pak jsme se vrátili na hranice, dostali potřebná razítka a jsme tu. Zabralo to tak hodinu, což je na světově proslulou venezuelskou byrokracii slušný výkon! Cesta má asfalt naprosto perfektní a my se ubytováváme v příjemné indiánské vesnici v národním parku Canaima. Ubytování ve slušném pokoji za 170 Kč. Poprvé v životě vidím indiány, kteří jsou usměvaví, vstřícní a pohostinní. Nádherná vesnice s domy které mají střechy z palmových listů. Naprosto čisto a bezpečno. V hospodě si dáváme po dvacáté kuře, ale tentokrát naprosto fenomenální. Popíjíme místní velmi slušné pivo Polar z lahví 0,2l. Za chvíli si přisednou místní. Kecáme seč nám naše více než chabá španělština stačí, ale pak se z jedoho vyklubalo, že jakž takž uměl anglicky a večer byl zpečetěn. N. šla spát a já piju s indiánama jedno mini pivo za druhým. V pivu jsem docela dobrej, ale indiáni jsou šampióni. Dokonce mě hostí a nenechají mě zaplatit. Prý abych měl dobré vzpomínky. To je u indiánů fakt neobvyklé!!! Byli to fakt super chlápci. Koncem večera už jsem mluvil plynule indiánsky a ještě tak dvě až tři piva navíc a byl bych i schopen luštit indiánský křížovky. Kecali jsme o politice, ženských, atd. Cháveze neměli rádi. To, že mají veškerou elektriku a vodu úplně zadarmo, berou jako samozřejmost. Škola a doktor je také zdarma. Průměrný plat je prý okolo 5 000 Kč, ale nevím, jak moc je to pravda. Ceny všeho jsou tu extrémně nízké. Pivo 7 Kč. (Ale 0,2l tzn. cena je nakonec stejná jako u nás), benzín je úplně zadarmo. Plná nádrž Harleye vyjde asi na 2 Kč. To je fakt neskutečný!!!! Věděl jsem, že to tu nic nestojí, ale když máte platit pumpaři za natankování plné nádrže 2 Kč, tak si připadáte úplne blbě! Krajina je tu fantastická. Stolové hory, řeky, vodopády.

26.10.2013 Tumeremo, Venezuela
Ráno po pivní indiánské smršti vstávám docela brzo a překvapivě i v pohodě. Potkáváme Brita na kole. Jede už 2,5 roku po centrální a teď Jižní Americe . Sympatickej magor. To je fakt hrdina. To bych nedal. Najel tu už 48 000km. A ještě plánuje pár let to tady projíždět. Je to nízkonákladovej cestovatel. Prý potřebuje jen 8 USD na den. Na rok 2 500!!! To je řízek!!! Perfektně pokecáme a jedeme dál. A zase potkáme Němce na Honda Afrika, který cestuje na motu od roku 1999. Dokonce přijdeme na to, že máme společné motocestovatelské známé. Chlápkovi není dobře a vypadá že dostal malárii. Má všechny příznaky. Je pozdě a on spěchá k doktorovi a my najít místo na spaní. Ptal se, (protože jel opačným směrem) jestli je cestou město s doktorem. Tak mu říkám, že nevím jestli s doktorem, ale s hřbitovem určitě. Byl frajer a přesto, že mu bylo blbě, se černému humoru zasmál. Dnes spíme v malém měste v hotelu za 250 Kč. Nesehnali jsme restauraci, tak jsme snědli každý 3 párky v rohlíku. Město je neskutečně zabordelený i na jihoamerické poměry. Tak snad to zítra bude lepší.

IMG_1961

27.10.2013 Maturin, Venezuela
Venezuela je země kontrastů. První den u indiánů příjemní lidé, čisto a pohoda. Druhý den jsme projížděli několika městy, kde to vypadalo jako na Chánově. Města byla celkem hnus a to už jsme tu v Jižní Americe něco viděli. Dnes jsme dojeli do města Maturin, které vypadá naprosto skvěle. Čisto, normální lidi, veřejné osvětlení a WiFi v parku a další na Venezuelu pozoruhodné věci. Ubytovali jsme se v 5ti hvězdičkovém hotelu za 700 Kč vč. snídaně. To je neuvěřitelný!! Chápu, že drsný motorkář by měl spát vedle své motorky někde u cesty, ale tohle má také svoje čaro! A navíc nejsem asi tak drsnej, abych odmítl luxusní hotel za pár korun. Takhle se museli cítit západní Němci před 30ti lety v Praze. Všechno zadarmo. Beefsteak v hotelové super restauraci za 100 Kč. No nekupte ho po tom co jsem jedl 20 dní kuře. Venezuela to je blázen svět!! Dnes nám docházel benzín, tak jsme koupili u cesty od místňáka. Nalil nám půl nádrže, což by mělo stát JEDNU KORUNU. Dal jsem mu 7 Kč a říkám mu to je dobrý. Koukal jako blázen co jsem za magora tolik peněz za blbej benzín! Kurva že to není všude. Tady za 5 USD objedete celou Venezuelu kolem dokola. Dnes jsme cestou na trajektu přejeli řeku Orinoko a zítra jedeme už ke Karibskému moři.

28.10.2013 Carúpano, Venezuela
Dnes byla krásná cesta ke Karibskému moři. Kopce, zatáčky, džungle, atd. Venezuelské levno je příjemné. U stánku si dáváme 2 burgery, 3x cola, 6 piv, a jeden litrový džus a platíme 140 Kč. Burgery byly perfektní a obrovský. Jsme najedení tak,že asi nebudeme večeřet. Sedíme a pozorujeme místní pouliční život. K místním bezdomovcům se tu Venezuelci chovají lépe než Češi k těm svým. Stánkař jednomu z nich dal zdarma najíst a my jsme mu dali pití. Viděli jsme to i v Kolumbii, že restaurace rozdávají jídlo, hlavně večer to,které neprodají, lidem co si ho nemohou dovolit. Nebo zbytky jídla co lidé nesnědí dávají těmto lidem. Je to hrozný, ale drží je to při životě. Nefunguje sociální systém a tak si tu lidé pomáhají sami. Je to smutný vidět chlapa co je tak o 10 let mladší než já, který nemá co jíst. To je hnus, ale to je asi svět. No, nechci být melancholickej, takže zítra jedeme do města odkud jede trajekt na Trinidad a Tobago. Pokud to klapne, tak to bude naše 68. země navštívená na Harley Davidson. Tam si uděláme asi pár dní prázdniny. Nevím čím to je, ale nespím dobře a ráno se stále budím unavenej. Možná to dělá to vedro, jídlo, únava z cest, nebo bůh ví co. Tak by mi bodlo pár dní nedělat nic a dát se trochu dohromady. Už se na to těším. Jinak Venezuela z mého pohledu je zatím dobrá. Čekal jsem to horší. Ale ještě není konec tak uvidíme co bude dál.

29.10.2013 Guiria, Venezuela
Dnes jsme se přesunuli do města, ze kterého vyplouvá trajekt na Trinidad a Tobago. Jezdí jen jeden týdně a to zítra, ve středu. Problém je, že oficiálně nebere moto, jen lidi. Musíme se zítra domluvit s kapitánem, jinak nikam nejedeme. Pokud se nám to podaří, tak tam zůstaneme týden a pak zase zpátky do Venezuely. V Caracasu nás bude čekat kámoš od motorek, se kterým jsem se seznámil v Brazílii. Bydlí v Caracasu a prý s náma pojede pár dní na své motorce a ukáže nám město, pláže atd. S místňákem by jsme toho měli vidět víc než sami, tak snad to klapne. Sedíme v hospodě a zrovna když to píšu, je slyšet z ulice střelba, podle zvuku asi brokovnice. Bažanty tu určitě nestřílí, tak nevím. Dnes jsme opět tankovali plnou nádrž za JEDNU KORUNU! Vím, že už to píšu po třetí, ale nemůžu se toho nabažit. Dnes to byla opět krásná cesta tropickým pralesem podél Karibiku. Úplná paráda. Jen milion retardérů a v asfaltu tentokrát i dost děr. Ale proti džungli v Guyaně je ta cesta úplná voňavka. Na silnicích jezdí jedna stará Amerika za druhou sice většinou v šíleném stavu, ale stejně je to pěkný. Harley sem mezi ty starý káry zapadá a díky těm autům je tu posun v čase tak o 40 let dozadu. Líbí se nám tu. Je tu sice bordel, pet láhve všude okolo cesty, ale zase je to ta pravá Jižní Amerika, něco jako Bolívie a Peru. Jinak zbytek je už civilizovaný a skoro jako Evropa. A je tu levno, což je taky paráda. Tak zítra snad Trinidad!

30.10.2013 Guiria, Venezuela
Bohužel nás nepustili s moto na trajekt do Trinidadu, takže z válení na ostrově nebude nic. Trochu nás to štve, ale jednou se tam stejně dostaneme i s motorkou! Mohli bychom nechat Harley ve Venezuele a jet sami, ale to by nebylo ono. Chceme navštívit všechny státy světa na našem HD, tak to nějak musíme v budoucnu vyřešit. Jde poslat motorku cargem, ale to by zabralo 2 až 3 týdny a to nemá cenu. Pojedeme dál Venezuelou a najdeme si nějaké pěkné koupání tady. Dnes venku leje jako blázen, takže zůstáváme ještě jednu noc ve stejném hotelu a pokud to půjde, tak zítra jedeme dál, směr Caracas.

31.10.2013 Río Caribe, Venezuela
Dnes jsme ujeli jen 100km. Nikam nespěcháme. Krásnou cestou okolo Karibského moře. Počasí nám přeje tak si hledáme nějaké pěkné místo na šnorchlování. Vím, že tu často píšu o cenách a dokonce mi jeden kamarád psal do zprávy, ať už to raději nepíšu,že to bude lidi srát, ale když tu stojí fakt slušnej hotel u moře, s bazénem, barem, se snídaní a večeří 600kč pro dva tak to prostě napsat musím. Vynikající místní rum s colou 30kč tak to je paráda ne? Je to díky černému trhu. Oficiální kurz je 1USD = 6BOL neoficiální je jak zjišťujeme dokonce 53BOL za 1USD. Platit tu kartou by byla sebevražda, ale pokud si vyměníte peníze u veksláků tak pak máte vše neuvěřitelně levný. Při těchto cenách může spát ve stanu opravdu jen ortodoxní drsoň, anebo magor! Škoda jen, že je to tak daleko od Evropy. I když to je asi dobře, jinak by tu bylo přečechováno. Pomalu se blížíme ke Caracasu. Ale asi nebudem tahat za plyn. Pokud bude zase něco pěkného cestou tak se tam vyvalíme u moře. Venezuela zatím fakt dobrý.

1.11.2013 Puerto Santa Cruz, Venezuela
Přesunujeme se pomalu ke Caracasu, zbývá nám asi 300km. Krásná cesta podél Karibiku je bohužel lemována odpadky, petlahvemi, a podobným svinstvem. Nechápu ty venezuelský blbce, proč tu dělaj takovej bordel. Příroda je nádherná, ale lidi maj v hlavách něco špatně. Baráky co tu jsou, to nejsou baráky, ale rozpadlé chatrče. Okolo každé chatrče samozřejmě tuny odpadu. Nechápu ty lidi. Staré Ameriky na cestách mě ze začátku bavily. Bylo na co koukat a byla to změna. Ale celý den, když jedete na moto a dejcháte ten sajrajt co jim leze z výfuku, tak vás ta americká nostalgie přejde. Tady je na ulici smrad jak v Československu v roce 1989. Jeden z dobrých počinů EU je,že zavedli emisní limity pro auta. Nejsem fanatickej ekolog, ale tady je to fakt moc. A hlavně naprosto zbytečně. Nejlepší co ty Venezuelci mají je rum. To je fakt dobrej materiál. Za pár korun, takové srandy!! Jsem zvědavej na Caracas. Tam by to mohlo být zajímavý. Město nemá úplně dobrou pověst, tak snad se nám tam šmejdi vyhnou.

2.11.2013 Río Chico, Venezuela
Dnešní den se opět proplétáme podél karibského pobřeží směrem ke Caracasu. Cesta moc neubíhá, protože přejíždíma asi tisíc retardérů, které jsou tady ve Venezuele zřejmě nutností, jinak by asi nebyli schopni omezit rychlost. (Podobně je tomu v mnoha jiho a středoamerických státech). Retardéry jsou tak vysoké, že na každém druhém dřeme břichem motorky, což je trochu o nervy. Začíná poměrně slušný tropický liák, který se snažíme projet, ale nevítězíme. Musíme se uklidit do celkem příjemného hotelu u moře. Oblečení máme kopletně durch. Nepromok promok. Na pokoji se sušíme a v hospodě zavlažujeme hrdla slušným červeným vínem. Večeříme na místní poměry slušnou pizzu. Venku žerou komáři a tak prcháme ze zahrádky do překlimatizované restaurace. Hrajeme karty a já furt vyhrávám. Nadžúha je z toho nešťastná jako malé děcko a já mám o to větší radost z výhry, protože jsem škodolibej. Do Caracasu zbývá už jen 130 km, tak tam snad zítra budeme.

3.11.2013 Caracas, Venezuela
Dnes jsme dojeli do Caracasu. Chudé čtvrti vypadají snad ještě hůř než ty v Rio de Janeiro, ale centrum docela jde. Jsme tu teprve chvíli, tak to musíme ještě prozkoumat. Ubytovali jsme se v hotelu Marriott, kde noc stojí 600 USD. Díky černému trhu nás po výměně dolarů vyjde noc na 2 000 Kč. Chápu, že si teď někdo z vás odplivnul a říká si … co je to za motorkáře, co chrápe v Marriottu! Hnus! Ale za 2 000 Kč to bych musel být blázen, abych se tu neubytoval. To snad není nikde na světě možný, jen tady. V loby na nás zírají dámy ve večerních šatech a pánové v oblecích. My jsme v motorkářským a náležitě si užíváme pohledy místních snobů, kteří nechápou, kde jsme se tu vzali. To mě fakt baví. Personál si fotí naše moto a nechápe. Před hotelem stojí Bentley, Maserati a jedno HD s pražskou značkou. To je blázen svět! Fakt si to užíváme!

4.11.2013 Caracas, Venezuela
Projížděli jsme Caracas a bohužel začalo dost pršet tak, jsme ani nestačili nic nafilmovat. Město je dost přeautovaný, ale na Istanbul to nemá. Když jsme ješte na začátku naší cesty po Venezuele potkali Angličana a Brazilce, dali nám o Venezuele úplně jiné informace, než to tu v reálu vidíme my. Brazilec, co cestoval autem, vyprávěl hororové příběhy s místní zkorumpovanou policií. Prý ho stavěli každých 50 km a stále platil, i když nic neudělal. Nás zatím nestavěl nikdo. Jasně, jsou tu každých 50 km policejní check pointy, ale buď po nás nechtěli nic, nebo se maximálně zeptali, kam jedeme. Nic víc. Angličan zase tvrdil, že tu není v obchodech žádné zboží a že viděl jen prázdné regály a frontu před obchodem, kam přivezli toaletní papír. My tu vidíme úplně normální obchody narvané zbožím, jako kdekoli na světe a žádné fronty. Obchoďáky mají naprosto stejné zboží jako ty evropské nebo severoamerické. Cenově je západní zboží srovnatelné s ČR. Lékárna a léky jsou nesrovnatelně levnější. Jsou tu americké sítě restaurací, prodejny aut všech světových značek atd. Nechápu, proč vždy vidíme úplný opak než ostatní. Doufám, že se potkáme s Carlosem, místním motorkářem, kterého jsem potkal v Brazílii, aby mi vysvětlil, jak to tady funguje. Já tu fakt žádný socialismus nevidím. Ale to ještě neznamená, že tu není. Na to musím přijít. Něco mi asi uniká. Bez info od místních na to zřejmě nepřijdu. Jo a strážným andělům bych chtěl vzkázat, že jsem nechtěl nic zakřiknout a že není potřeba na mě poslat všechny venezuelský policajty nebo mě poslat na záchod bez toaletního papíru. Prostě jen komentuji, co jsem do teď viděl!

5.11.2013 Caracas, Venezuela
Ráno za námi přišel náš venezuelský kámoš Carlos. Projíždíme s ním Caracasem v jeho autě a ukazuje nám své město. Je to tu jeden velkej bordel. Do chudých čtvrtí se mu nechce, říká, že je to nemožné. Kriminalita je tu asi opravdu obrovská. Přepadení a vraždy jsou tu na denním pořádku. Prohlížíme Chávezův palác a další zajímavá místa. Konečne se také začínáme díky Carlosovi orientovat ve Venezuelském socialismu. Mají tady totiž regulované ceny základních potravin. Mléko, chleba, rýže, atd. Soukromé podnikání je tu normální, ale pokud bude někdo třeba vyrábět mléko, tak ho musí prodat do státního výkupu. Dostane míň než na co ho to vyšlo a tak svůj byznys zavře. A proto je tu prý problém mléko sehnat. Takhle to funguje u většiny základních potravin. Chávez a jeho nástupce Maduro, rozdává peníze chudým co žijí ve slamech. Mají vodu a elektriku zdarma. Ostatní normální lidé si vše musí platit. Dále rozdává příspěvky na děti, různé podpory atd. Opět jen chudým. Takže chudí nemají potřebu pracovat. Co mi to jen připomíná?? Problém této země je, že těchto lidí je tu obrovské kvantum. Zlatí český nepřizpůsobiví! Těch zaplaťpánbůh není většina. Dokonce mi říkal, že Chávez veřejně prohlásil, že pokud chudým něco chybí ať si to prostě ukradnou!! Doslova prý takto. “Když ty nemáš a někdo má víc než potřebuje, tak jdi a vem si to.” To by mohl být další tah našeho moudrého prezidenta. Státní supermarkety připomínají ty naše v dobách minulých. I když mají asi stále o něco větší výběr než jsme měli my. Ceny jsou tu několika násobně nižší než v soukromých supermarketech, ale zboží tu moc nemají. (Dalo by se tam nakoupit a žít z toho, jen už jsme náročnější.) V těch soukromých mají vše a bez front, stejně jako ve vyspělých státech. Teď už chápu, kde viděl ten Anglán, o kterém jsem psal minule, ty fronty. To je jasný, že jsou tu u těchto superlevných krámů fronty. Když by stejný krám byl v Londýně, v Praze, nebo v New Yorku, tak tam bude taky fronta, když je to skoro zadarmo. Další problém Venezuely je obrovská korupce. Vláda, armáda a další státní úřady rozkradou většinu peněz. Ješteže nemáme v ČR ropu! Díky silně nadhodnocené měně (10x) oproti tržní hodnotě mají Venezuelci problém jak s exportem tak importem. Např. americká auta v autosalonu se prodají oficiálním kurzem jen státním podnikům a to pár kusů. Zbytek se prodá v tržním kurzu, tzn. 10x dráž. Finta, že státní podnik koupí auto a pak ho někomu prodá ofiko levně, ale ve skutečnosti 10x dráž a o rozdíl se šábnou, je jasná. Jinak, jak jsem psal, na první pohled tu všechno zboží je, na rozdíl od bývalého Československého socialismu, kde nebylo nic, ale ve skutečnosti je to tu větší problém než se nám bez info od místňáka zdálo. Vězni ve věznicích mají u sebe naprosto běžně střelné zbraně – pokud mají prachy – a že jich tu ty narkos mají! Takže před měsícem prý ve vězení týden probíhala přestřelka mezi vězni a dozorci. To je slušný. Carlos říká, že je každý den do osmi večer doma. Pak je to tu prý o život. Docela mu to věřím, když to tu vidím. Zůstal s námi v baru asi do jedenácti a byl dost nervózní. Samozřejmě jsme byli v lepší čtvrti, ale i tak z něj byla nervozita cítit. Tady bych žít nechtěl. Jeho děti znají jen školu a domov, protože venku si hrát nemohou kvůli únosům. To je naprostá pakárna! Nepotkali jsme jediného člověka, který by řekl že má rád Cháveze. Ale je pravda, že do slamů jsem se ptát nešel. Tak proto asi.

6.11.2013 Colonia Tovar, Venezuela
Dnes jsme opustili šílené město Caracas a odjeli do 100 km vzdálené německé vesnice v horách. Připadáme si jako v Bavorsku. Německé chalupy, v hospodě obsluhují servírky v dirndlech, německá jídla, no prostě paráda! Žijí tu už asi 150 let a stále mluví německy a do asi 50tých 20.století se nesměli ženit a vdávat mimo tuto komunitu, takže jsou tu jen běloši. Tím pádem je tu klid pohoda a bezpečno. Výhled z okna máme na hory a pod námi leží celá německá vesnice. Úplně jako v Alpách. To je fakt příjemná změna po jihoamerickém bordelu. Až jsem si, když jsem koukal z okna říkal, proč se taháme po celém světě, když ta Evropa je tak nádherná!

DSC_1479

7.11.2013 Colonia Tovar, Venezuela
Jsme stále v městečku Colonia Tovar. Německo ve Venezuele. Nepřálo nám dnes počasí a od rána pršelo. Až okolo třetí se počasí dalo jakž takž dohromady a tak jsme prohlíželi malé Německo. Město je rozložené v prudkých kopcích. Pěšky si to nedovedu představit a i na motu je to výkon, protože serpentiny jsou ostré, naklopené a fakt prudké. Že si ti původní přistěhovalci vybrali zrovna tohle místo je s podivem. Ale asi byli zvyklí z Alp a tady to vypadá opravdu podobně. Tenkrát tady postavit domy, bez přístupových cest, aut, mechanizace to musel být tvrdý život. Celý den se flákáme, popíjíme, jíme, internetujeme. Dlouho bych tu vytvrdnout nechtěl. Snad bude zítra počasí lepší, aby jsme se zase posunuli někam směrem ke Kolumbii. Včera jsem zapoměl napsat, že jsme si díky navigaci Garmin užili do sytosti venezuelských slamů. Tam kam Carlos při naší prohlídce odmítl zajet z bezpečnostních důvodů autem, tam nás ta blbá navigace druhý den navedla při cestě sem, do Colonia Tovar. Jeli jsme dobrých 20 až 30 km nejchudšími čtvrtěmi a předměstími Caracasu. Když jsme vjeli dovnitř tak si říkám, že to bude jen chvilku, že to je určitě jen pár baráků, ale nebylo. Přiznám, že jsem byl trochu nervózní. Po nějaké době už se vrátit skoro nedalo, navigace blbla, neustále přepočítávala a my byli čím dál tím víc v nejhorší části Caracasu. Poměrně velkej hnus! Ale nedalo se nic dělat a jeli jsme dál. Zastavit tady a něco filmovat opravdu, ale opravdu nešlo. Naštěstí nás nikdo nezavraždil, ani neokradl a nakonec jsme se dostali na dálnici. To byl asi nejnebezpečnější úsek naší cesty od Aljašky až sem. Jsem si skoro jistej, že normální obyvatel Caracasu v životě nebyl a nebude tam, kde jsme projeli my. Děkuju navigaci Garmin za opravdu nevšední zážitek a strážným andělům za jejich ochranu. Tady se myslím nadřeli.

DSC_1519

8.11.2013 Barquisimento, Venezuela

9.11.2013 Barquisimento, Venezuela

10.11.2013 Maracaibo, Venezuela
Dnes jsme dojeli do města Maracaibo na severozápadě Venezuely. Cesty jsou celkem dobré, i když je potřeba sledovat asfalt, objevují se tu často dost velké díry v silnici a hlavně milión retardérů. Specialita retardérů je ta, že nejsou často označeny ani značkou nebo barevným rozlišením. Dnes jsme přeletěli tak pět těhle parádních výmyslů. Ale vzhledem k množství je to slušné skóre. Ale dá se to, zas taková tragédie to není. Zítra už bychom měli být v Kolumbii. Venezuelu jsem za těch asi 20 dní co jsme tu nepochopil. Jsou tu obrovské rozdíly mezi jednotlivými městy. Někde je neskutečný bordel, jinde to vypadá skoro jako v Evropě a přitom jsou takhle rozdílná města od sebe třeba jen 50 km. Nevím, nechápu, proč to někde jde a někde ne. Zdejší socialismus se mi také nepodařilo pochopit i přes info od místňáka Carlose. Obchodní domy mají zboží jako kdekoli jinde ve vyspělém světě a většinou levnější než v ČR. Přesto, jak říkal Carlos, tu není dostatek základních potravin. Mluvil hlavně o mléku a oleji. Ale já vidím v obchodech jogurty, sýry (mimochodem vynikající) všude, všechno jídlo je smažené, tak někde ten olej asi berou ne? Je tu hodně amerických řetězců. KFC, McDonald’s, Burger King atd. Většina aut je z USA nebo Japonska. To v československém socialismu nebylo. V horších městech jezdí americké vraky staré tak 40 a více let. V lepších městech jezdí normální moderní auta. Fakt nevím, jak to tu funguje a proč jsou tu takové rozdíly. Lidé prý berou v průměru 100 USD měsíčně. Tak za co si kupují Toyoty a Chevrolety co tu vidím na ulici? Spíš bude ten měsíční příjem zkreslený. Já to vidím tak, že lidi v chudinských čtvrtích nemakaj vůbec a žijí jako naši nepřizpůsobiví občané z dávek od státu (těch nejaký ten milion bude). A zbytek Venezuely maká a těhle pár milionů lidí bez příjmů snižuje ten oficiální průměr. Jinak nevím, jak by to tady mohlo takhle vypadat. Ale to je jen můj názor za těch pár dní co jsme tu strávili. Třeba je to úplně jinak. Jsem z toho tady volaký zmetěný. Co tu očividně nefunguje je zemědělsví. Podél cesty nejsou pole, farmy, prostě nic. Podle mě všechno dováží, to bude asi kvůli těm regulovaným cenám základních potravin. Lidem se zřejmě nevyplatí nic pěstovat. Tak snad Venezuelu čekají ještě lepší časy. Je to pěkná země, ale jak jsem psal, plná kontrastů.

Další zastávka je opět Kolumbie!


Komentáře:

Road trip status

114% Complete

Ujeto: 11410 KM

Zbývá: 0 KM

© 2018 www.worldismine.com