Už po čtvrté v USA...

3.5.2015 Los Angeles, Kalifornie
Další etapa naší cesty kolem světa na Harley Davidson zvaném Liberátor právě začíná. Přiletěli jsme do Los Angeles, kde jsme vyzvedli Liberátora z pronajatého skladu, kde na nás čekal dlouhých pět měsíců. Nastartoval na první zmáčknutí… což je teda paráda. Trochu nás v LA zaskočilo počasí, protože tam byla dost zima a pod mrakem. Co se dá dělat, holt začátek nového filmu, který tu teď natáčíme, bude trochu šedivý.

11069339_10203248868497396_4350360101295692237_n

4.5.2015 Morro Bay, Kalifornie
Vyrážíme ze Santa Monicy a nebe je úplně zatažený. Naštěstí se během dopoledne vyjasní a my si užíváme perfektní cestu podél moře na sever. Kopce, malý upravený města, prostě super motorovačka. Nocujeme v městě Morro Bay, kde jsme spali už před dvěma lety a dokonce jdeme na jídlo i do stejný německý hospody. Z německýho jídla tam mají pořád akorát buřta se zelím a zbytek jsou zase burgery a sendviče, ale hospoda se německy aspoň jmenuje.

11229547_985390048138112_73258124808506089_n

5.-8.5. 2015 San Francisko
Jedeme podél moře po nádherné silnici č.1 na sever do San Francisca. Cestou jsem předjel nějaký stavební stroj přes dvojitou čáru a jak na sviňu, hned za mnou policajt, kterého jsem si nevšimnul. Takže majáky, houkačka a už zastavujeme u krajnice. Chlapík mě vysvětloval, že dvojitá čára je docela drahej špás a že to bude 400 USD. Hnus!! Jenže pak najednou policajt začal mluvit slovensky a bylo po pokutě. Miro tu žije už 15 let. 8 let byl v armádě a teď u šest let policajtuje. Mimochodem super kluk. Natočili jsme s ním rozhovor přímo na cestě a dokonce jsme dotáčeli do filmu to, co v reálu pochopitelně zaznamenáno nemohlo být. Tzn. Nadžúha si sedla obráceně na moto a natáčela policejní auto, jak nás honí a pak příchod policajta k motorce. Celou scénu jsme točili 2x a tak jsme tam jezdili dokola s houkající Highway Patrol za zády, což je docela kuriozita. Pak jsme společně zajeli na oběd do restaurace na vynikající burger. S Mirem se super kecalo a spoustu jsme se toho od něj dozvěděli. Když jsem chtěl zaplatit, tak mi servírka odmítla dát účet. Prý bude platit Miro. Ten dostal do ruky desky bez účtu a jen se vzkazem, že celý oběd byla pozornost podniku. Vědí, že je to tu jeho rajón a štěstíčko je vždy lepší mít na svý straně. Paráda! Skvěle jsme si pokecali a vynikajícně najedli. Takhle by měla končit každá silniční kontrola! Teď jsme v San Franciscu…filmujeme, turistujeme, jen počasí si s námi hraje. Jeden den je nádherně, druhý zataženo a zima. A to je pro kameru prostě blbý. Ale co tu je dobrý, tak to je jídlo: krevety, humři, krabi,ústřice…to je ta pravá strava motorkářova. San Francisco je nádherný město a hlavně plný vynikajících restaurací. Baví nás to tu!!! Dál budeme směřovat na sever přes národní parky směr Aljaška, kde by naše americká cesta měla pro tentokrát končit. Máme na to dva měsíce, tak se nemusíme moc honit a budeme mít čas si všechno prohlédnout. Čekají nás ty nejkrásnější americké a kanadské národní parky a tak se těšíme!

11205960_985389521471498_2394774855873924815_n

9.-10.5. 2015 Národní park Yosemite, Kalifornie
Po čtyřech dnech jsme opustili San Francisco, ve kterém se nám podařilo nafilmovat krásný záběry a narvat břicha tím nejlepším jídlem a posunuli jsme se do Yosemitského národního parku. Tam jsme pochodovali celý den po nádherný přírodě, ale bohužel s námi i davy dalších turistů v autech. Bylo jich tam tolik, že se tvořily zácpy. Natočit záběr přírody, jen se zvukem ptáků a šumění lesa, bylo skutečné umění, protože auta byla prostě všude. A skladba turistů – 80% Číňani, 20% Francouzi a 10% Američani. Fakt silnej koktejl!

10404516_987543084589475_1695487626719054217_n

11.5. 2015 Sacramento, Kalifornie
Z Yosemitu jedeme do asi 300 km vzdáleného hlavního města Kalifornie, Sacramento. Tam je dodnes zachovalé historické město z dob zlaté horečky. Parádní filmování a parádní popíjení v baru z dob divokého západu. To, že po nás chtěli po dlouhé době zase občanku jestli nám už bylo 21 nás už nemůže v USA rozhodit. Ale vážnou tvář u toho pořád ještě neudržím. Chce to prostě ještě tréning.

22300_987543301256120_7338173308207874484_n

12.5. 2015 Fort Bragg, Kalifornie
Ze Sacramenta míříme k oceánu do města Fort Bragg naprosto úchvatnou cestou plnou zatáček. Cesta vede nekonečným lesem přes hory a srdce harleyářovo tam plesá. Na oběd stavíme v krámku u jezera a protože jsme si koupili US mobilní číslo i s telefonem a neomezené volání do ČR + neomezená data na internet, tak jsme u oběda zuřivě četli zprávy z domova. A jak na sviňu jsme tam ten telefon zapoměli! Přišli jsme na to až po ujetí 140 km. Naštěstí telefon tam na nás čeká. Majitelka ho našla, tak se zítra vracíme krásnejma serpentínama zase zpátky. Asi to tak mělo prostě být.

13.5.2015 Eureka, Kalifornie
Vracíme se ráno pro telefon a asi to bylo znamení, protože naši strážní andělé věděli, že chceme vidět národní park Redwood a také bezpochyby viděli, že jedu blbě a tak mě prostě vrátili na to správné místo. Dokonce zařídili, abych večer před odjezdem dostal v motelu mapu parku, ale správnej chlap se bez ní přeci obejde tak jsem se do ní nekoukl. Jenže komu není rady, tomu není pomoci. Do navigace jsem sice zadal Redwood NP, netuše ale, jak velkej ten park je a na kolika od sebe i stovky km vzdálenejch místech, jsou jeho jednotlivé části. Andělé už museli ze mě být zoufalí a tak mi přímo před nos umístili obrovskou ceduli s nápisem “Brána do Redwood”, ale naše navigace ukazovala ještě 250km do toho parku, tak jsem to prostě ignoroval. No a tak se stalo, že jsme celej park projeli, netuše, že v něm už jsme a míjíme ty nejzajímavější místa. Andělé jsou trpěliví a tak mi po cestě zasázeli jednu sequoi za druhou, ale furt mi v tý makovici nic neseplo. Vidím přeci jasně na navigaci, že to je ještě 150 km HIML!!! Říkal jsem si, že je to jen předvoj a ta největší paráda nás teprve čeká!!! Nečekala. Navigace nás sice zavedla do NP Redwood, ale tam bylo úplný prd. Nastal potupný okamžik nakouknutí do mapy, co jsme dostali v hotelu a bylo jasno. Jsme 250 km jinde himl!! Odjíždíme po zadním kole a mezi zuby cedím SERU NA REDWOOD!!!! (tak snad příště).

1506639_992252344118549_696629978152664790_n

14.5.2015 Gold Beach, Oregon
Další naše cesta vedla po nádherné silnici 101 podél oceánu Oregonem. Mimochodem tato část silnice 101 je mnohem hezčí než kalifornská 101 a i silnice č. 1 mezi LA a San Francisco. Akorát jako na sviňu je zataženo, takže v Oregonu z toho krásnýho pobřeží nenatočíme nic.

15.5.2015 Lincoln City, Oregon
Počasí stojí zase za prd. Je sice teplo, ale zataženo, takže si tu cestu užíváme akorát my, ale nikoliv s kamerou. Nocujeme v malým městě Lincoln City a na ulici si kupujeme vynikajícího uzenýho lososa. Všude tu prodávají čerstvý ústřice, kraby, humry, mušle, prostě paráda.

16.5.2015 Port Angeles, Washington
Počasí se konečně umoudřilo a my pokračujeme pořád na sever podél pobřeží. I dneska je to krásná motorovačka a my si znova říkáme, že ti, co jezdí jen po Route 66 neví, o co přicházejí.
Spíme v Port Angeles což je pěkný přístavní město odkud jezdí už trajekt do Kanady.

17.5.2015 Olympic NP, Washington
Další naše cesta vedla po nádherné silnici 101 podél oceánu Oregonem a následně Washingtonem. Mimochodem tato část silnice 101 je mnohem hezčí než kalifornská 101 a i silnice č. 1 mezi LA a San Francisco. Dojeli jsme podél pobřeží až na sever státu Washington, kde nás čekal Olympic NP. Tentokrát se naštěstí zmatek z Redwoodu neopakoval a my jsme viděli všechny části parku. Ale je to tam podobně jako v Redwwodu. Jednotlivé části parku jsou od sebe vzdálené desítky km. Andělé zařídili, že v deštném pralese ten den nepršelo, což je rarita a tak jsme si spokojeně natáčeli.

11246587_992252060785244_8932676987073890636_n

18.5.2015 Tacoma, Washington
Další zastávkou bylo město Tacoma, což je jen 50 km od Seattle. Tam nás přivedl kontakt od Pavla Suchého, který cestoval na Jawě kolem světa a kterého jsme na jeho cestě potkali, někdy zhruba před rokem v Kolumbii. Když přepravoval svojí 350ku z Jižní Koreje do USA tak se mu někde zadrhla loď a on musel čekat měsíc v USA než mu připluje. No a protože jeho cestu sledovali na webu Vojta a Iva, emigranti z vlny 1968, tak ho pozvali k sobě domů a Pavel u nich měsíc bydlel a čekal na Jawku. Jak je popisoval, tak se zdálo, že to budou fajn lidi. A jak jsme je navštívili, tak se ukázalo, že se to nezdálo!! Jsou fakt úžasní!! Strávili jsme spolu krásný večer plný vyprávění, vzpomínání na ČR, grilování a popíjení. Vynikající lidé!!! (přál bych si, abychom potkávali více takových jako je Vojta a Iva) Mimo jiné jsme se toho spoustu dozvěděli o USA a mohli tak nakouknout pod pokličku této zemi a vidět ji i z jiného pohledu. Pohledu, který prostě nemůžete mít, pokud zemí projíždíte tak jako my jen pár měsíců. Nádherný večer, děkujeme Vojto a Ivo!!!

11021506_992252417451875_7797710863590337834_n

19.5.2015 Seattle, Washington
Další zastávkou byl Seattle. Příjemné město, kde v roce 1971 otevřeli první Starbucks na světě. Starbucks je tady v USA pro Evropana oázou, kde se může napít vynikajícího kafe a né té parodie na kafe, která je k dostání všude okolo. Je vidět, že i Američani pokud jim to někdo narve až pod nos jde naučit pít kafe, jako v Itálii. Ještě by to chtělo, aby tu vznikla síť PilsnerUrquellbucks, aby se tu lidé naučili pít pivo. Pak ještě Francouz spolu s Italem by mohli udělat síť restaurací, kde prodávají víno a ne ten sladký hnus co je tu za víno považován. Dále by to tu chtělo exportovat do USA Marušku. Né marihuanu, ale tu pohádkovou Marušku z filmu Sůl nad zlato. Možná by jim Maruška vysvětlila, že jídlo se prostě solit musí a že dosolovat cokoli až na talíři již většinou nejde!!!! Každodenní marné souboje s kuchaři ať nám osolí jídlo rovnou při jeho přípravě jsou vysilující. Ale zpátky k cestování. Prošli jsme si Seattle, nafilmovali hlavní atrakce – starý market a také odpornou žvýkačkovou ulici, kde lidé lepí po stěnách to co před tím nějakou dobu váleli v hubě. Ale já umění nerozumím. Třeba je to hezký.

A dál jedeme do Kanady...


Komentáře:

Road trip status

114% Complete

Ujeto: 11410 KM

Zbývá: 0 KM

© 2017 www.worldismine.com